Z obecné teorie relativity plyne, že velmi hmotná hvězda, která vyčerpá své nukleární palivo, se pod vlivem gravitace zhroutí sama do sebe. Vznikne tzv. černá díra, jejíž gravitační pole je tak silné, že světlo ani nic jiného z ní nemůže
Část a celek
Říká se, že celek je víc než suma jeho částí. Podívejme se, co je na to pravdy. Filozofický směr zvaný redukcionismus totiž naopak říká, že celek není „nic víc než“ soubor částí a složité skutečnosti lze pochopit rozložením na menší
Schrödingerova kočka
Možná jste už někdy slyšeli o slavném myšlenkovém experimentu nazvaném Schrödingerova kočka po jeho autorovi Erwinu Schrödingerovi jednom ze zakladatelů kvantové teorie. O čem ten experiment je? Představme si, že máme komoru či schránku – krabici, do níž, po uzavření víka,
Antropický princip
Od chvíle svého vzniku se vesmír vyvíjí v souladu s fyzikálními zákony bez pozorovatelných nadpřirozených zásahů do svého vývoje. Je ovšem pozoruhodné, že je velmi přesně vyladěn tak, aby v něm mohl vzniknout život a to dokonce inteligentní život. Tomuto
Chaos a uspořádanost
Druhá věta termodynamiky tvrdí, že v izolovaných soustavách jsou možné jen takové změny, v nichž entropie soustavy vzrůstá nebo zůstává nezměněna. Tato věta zavádí zvláštní funkci stavu zvanou entropie vyjadřující míru neuspořádanosti soustavy. Vzroste-li neuspořádanost soustavy, vzroste současně její entropie. Entropie
Paměť jako hologram
Klasická věda se domnívá, že informace o lidském těle a také paměť jsou zakódovány v mozkových a tělových buňkách. Je známo a prokázáno, že dvojitá šroubovice kyseliny DNA určuje vývoj a genetické vlastnosti organismu a je odpovědná za tvorbu živočišných kyselin. Nezdá
Psychická energie
K svému životu potřebujeme nejen fyzickou sílu našich svalů ale i duševní sílu. Intuitivně všichni dobře víme, oč se jedná, ale vysvětlit její podstatu není vůbec jednoduché. Je to jenom abstraktní pojem nebo má fyzickou podstatu? V evropské tradici existuje pojem
Kvantové pole
Fyzikové používají kvantovou teorii jako nástroj umožňující matematicky velmi přesně popsat chování elementárních částic. Jen málo z nich si však položilo otázku, co je podstatou toho, že se elementární částice jednou chovají jako „zrnka písku“ a podruhé jako vlny. Jak