Trénink dělá draka

V noci se Zdislav probudil opět v kůži draka. Když usnul a začal snít, stával se drakem. Naopak, když usnul drak, znovu se stával člověkem. V téhle chvíli byl tajemným monstrem, jež měl možnost poznávat, tak říkajíc, zevnitř. Včera se jakžtakž naučil chodit. Uvědomil si však, že jako drak má i něco víc než jen čtyři nohy a ocas. Na zádech měl složená křídla. Byla pořádně velká a na to, aby se s nimi jeden jenom tahal, i těžká.

Drak vylezl před jeskyni. Zdislav chvíli přemýšlel, jak s křídly pohnout. Když chce někdo předvést, že mává křídly, obvykle zamáchá rukama. To bylo první, co ho napadlo. Výsledkem bylo, že se mu při prvním pokusu o zamávání rozjely přední tlapy a on zajel tlamou pozdravit mravence do mraveniště.

Chvíli prskal malé protivné potvůrky, které se mu dostaly bez respektu do tlamy a nozder. Pak si našel nové místo pro druhý pokus. Nedopadl však o nic lépe. Jen místo měkkého mraveniště našla jeho čelist pěkně tvrdou skálu. Před třetím pokusem se princ zamyslel. Musel se vzdát svého lidského myšlení a představit si lépe to, co má na zádech. Nebyl přece bájný Ikaros, ale pravý nefalšovaný drak s princem v těle.

Vůbec se teď nepokoušel pohnout rukama – tedy spíše tlapami, ale spíše se soustředil na něco, co neviděl, ale cítil na svých zádech. Představil si, že se to něco rozevírá, a ono se to skutečně pohnulo a rozevřelo. Když použil správnou představu, nervové impulsy z jeho dračího mozku konečně zamířily správným směrem. V duchu máchl křídly a jeho opravdová křídla sebou máchla a zapřela se do masy vzduchu pod sebou. Překvapilo ho, jakou mají sílu, protože jediné máchnutí stačilo, aby ho posadilo na zadek – totiž na pichlavý dračí ocas.

Trénink dělá mistra, a tak princ začal trénovat máchání křídly, až kameny a větvičky létaly kolem a ze skal do okolních vsí se opět nesly podivné zvuky připomínající chvílemi bouřku, chvílemi meluzínu a chvílemi troubení smrtelně raněného slona či nosorožce. To záleželo na tom, jak se právě princi dařilo či naopak nedařilo pohyb křídel ovládat. Chvíli drak poskakoval, chvíli jako by tančil a tu a tam se i těžkopádně vznášel u vchodu do jeskyně, než narazil do některé z blízkých skal.

„Musím si najít trochu volného prostoru pro rozlet,“ pomyslel si, když opět přibral kousek skalního masivu. „Nejlépe bude, když to zkusím tady z kopce.“

Jak si usmyslel, tak udělal. Rozběhl se dolů ze svahu, co mu jeho čtyři tlapy dovolily. Když měl slušnou rychlost, rozepjal křídla, párkrát jimi máchl a až nečekaně snadno se ocitl ve vzduchu. Bylo opojné vznášet se svobodně jako pták. Zdislav prožíval omamný pocit dosud nepoznané svobody. Shlédl dolů, aby zjistil, jak je vysoko, a zapomněl na to, že má poměrně těžkou hlavu, která ho ihned převážila dopředu.

Drak předvedl vzdušné salto při letu střemhlav, pak kupodivu na chvíli vyrovnal a znovu se převážil dopředu. Tentokrát už nevyrovnal. Respektive vyrovnal by, kdyby země nebyla tak proklatě blízko. Překulil se přes hlavu, zamával křídly jako poplašená slepice a znovu se překulil přes hlavu. Nebe bylo střídavě nahoře a zas dole. Zdislav v kůži draka metal kotrmelce jako komediant na pouti. Jen ho to trochu víc bolelo, jak narážel na kameny, které byly po svahu hojně rozesety. Naštěstí jsou draci tvorové dosti odolní a proti nepřízni prostředí obrnění. Tak se dračí princ nakonec ve zdraví rozplácl dole pod kopcem v pohodlí kopřiv a bodláků.

Chvíli nehnutě ležel, dokud všechny hvězdičky nepřestaly kroužit kolem jeho hlavy. Pak si spočítal všechny dračí kosti a kostičky. Když se ujistil, že vše, včetně jeho krásných křídel, zůstalo v jednom celku, pomalu vstal a zamířil opět k potoku, aby se posilnil sice zdravou, ne však moc vydatnou rybí polévkou doplněnou o pár nabubřelých žab.

Po večeři, protože se mu nechtělo šlapat nazpět do kopce, vyzkoušel znovu svá křídla. Tentokrát letěl opatrněji a pochopil, k čemu má ten dlouhý ocas. Naučil se jím vyrovnávat za letu rovnováhu a jako kormidlem řídit směr letu. V rámci tréninku obletěl několikrát kopec a pak přistál před rodnou jeskyní, aby se do rána ještě trochu vyspal.

It's only fair to share...Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *