K svému životu potřebujeme nejen fyzickou sílu našich svalů ale i duševní sílu. Intuitivně všichni dobře víme, oč se jedná, ale vysvětlit její podstatu není vůbec jednoduché. Je to jenom abstraktní pojem nebo má fyzickou podstatu?

V evropské tradici existuje pojem životní síla (élan vital, vis vitalis). Ta odlišuje živé od neživého. Je to něco „navíc“, co oživuje fyzikální a chemické procesy a dává vzniknout organickému světu. Hinduisté a jogíni používají pojemprána – vitální síla nebo také kundaliní – hadí síla. Má se jednat o kosmickou energii, jejíž úroveň lze pomocí cvičení zvy­šovat, a tak dosáhnout vyšší formy vědomí. Ekvivalent této síly nazývají Číňané čchi a Japonci ki. Na jménu však tolik nezáleží.

Čchi je neviditelná síla, která dává tvar, oživuje a řídí živé bytosti. Má to být energie, která proudí všude a prostupuje celý svět. Čchi se neustále mění a má jinovou a jangovou formu, jež by se měly nacházet v harmonické rovnováze. Dojde-li k narušení toku čchi, člověk onemocní. Staří Číňané na této filosofii založili celý svůj systém léčení a dokonce i pravidla pro zdravé bydlení feng-šuej. V bojových uměních, jako je kung-fu, aikido či karate se cvičenci učí čchi (ki) koncentrovat a efektivně používat pro usměrnění své síly. Mistři bojových umění pak dokáží pomocí této energie provádět těžko uvěřitelné věci.

Psychická síla mimořádně nadaných jedinců má být schopna přenášet informace na velké vzdálenosti, pohybovat bez dotyku předměty nebo i vyvolat jevy podobné strašení (poltergeist). Pro vysvětlení těchto jevů neváhali dokonce někteří vědci navrhnout zavedení zvláštních částic (psychonů, mentionů) a interakcí, jejichž existenci se však nikdy nepodařilo dokázat.

Existuje tedy nějaká tajemná psychická energie? Možná řadu lidí zklamu, ale domnívám se, že ne. Tvrdím, že jevy fyzického i duševního charakteru mají stejnou podstatu. Není-li možno vytvořit model psýché na základě sil fyzice známých, pak duše nemůže existovat.

Domnívám se, že energie, která oživuje psýché a umožňuje, aby se v ní rozvinovaly obrazy, je energie elektromagnetická. Je to záření v široké oblasti spektra. Vnímáme přece vizuální obrazy, které vytvářejí fotony na naší sítnici. Naše tělo a mozek se úzkostlivě snaží udržet si teplotu cca 37 °C. Změní-li se vnitřní teplota našeho těla, jako první je tím ovlivněna naše mysl. Stačí 3 °C navíc a blouzníme, stačí 3 °C méně a ztrácíme vědomí.

Při podchlazení organismu ve studené vodě čas plyne jakoby zpomaleně a naopak při horečkách plyne čas zdánlivě rych­leji. Zvýšení tělesné teploty vede k zvýšení schopnosti rozvinovat v mysli subjektu psychické obsahy. Energie, která byla prve maximálně schopna rozvinout v mysli subjektu slovní pojem je náhle schopna rozvinout i jeho vizuální obsah.

Odkud tedy duše získává energii? Co pro to musí udělat? Zřejmě vůbec nic. Energie přitéká stále. Dokážeme-li dělat „nic“, energie nás přirozeně naplní. Dělat „nic“ je ovšem nesmírně těžké. Neustále se v naší mysli rozvinují nějaké obrazy, pocity, myšlenky. Stále něco pozorujeme, Pozorujeme svět kolem nás i to, co se odehrává uvnitř nás. Stále na něco myslíme – zkusme chvíli na nic nemyslet, nemít v mysli žádnou myšlenku a uvidíme, jak je to těžké. Zkusme najít „mezeru“ mezi svými myšlenkami a rozšířit ji na celou mysl. Jsme-li v duševním klidu, meditujeme-li, jsme naplněni energií. Každá myšlenka, představa není jen prázdná informační forma, ale nese určitou energii. Čím víc myšlenek, představ, emocí, tím víc energie vyzařujeme.

Naše mysl neustále produkuje, aniž si to uvědomuje, spoustu myšlenek, představ, pocitů a řadu dalších psychických obsahů. S každou myšlenkou a pocitem se váže malé nenulové množství energie, které musí naše mysl vydat. Příjemné pocity, pozitivní myšlenky vedou k uvolnění, energie proudí ale neztrácí se. Negativní myšlenky a pocity naše i jiných lidí nás vysávají. Odchází z nás více energie než dokážeme přijmout. Produkujeme-li velké množství negativních pocitů a myšlenek, odtéká z nás energie jako voda z děravé nádoby. Nezbývá nám pak dost energie na hlubší tvůrčí myšlenky a vznešenější emoce.

Psýché energii, podobně jako atomy a molekuly, přirozeně přijímá a zase uvolňuje. Naučíme-li se oprostit se na chvíli od svých myšlenek a pocitů a najít vnitřní klid, náhle naše mysl dokáže přejít na vyšší kvantové hladiny. Je to jak v atomu, chceme-li získat kvantum světla o vyšší energii, musíme ho vybudit z hladiny, kde je hodně energie. Silné ideje pocházejí od lidí, kteří svou mysl dokázali povznést na vyšší úroveň, soustředit se na jednu věc. Lidé, jimž poletuje v mysli spousta malých myšlenek s velkou nikdy nepřijdou.

Silné myšlenky dokáží ovlivňovat svět mnohem více než ty slabé. Chceme-li ovlivnit realitu v náš prospěch, vybrat si s možných historií tu optimální pro nás, změnit svůj osud, dokázat neuvěřitelné věci, potřebujeme k tomu silné myšlenky, velké soustředění, vnitřní klid a ne mysl, kde to hučí slabými myšlenkami bez energie jako v úlu.

Je velmi obtížné zastavit tok našich myšlenek – zvláště těch negativních. Naše mysl stále vydává energii a vyčerpává se. Abychom to byli schopni zastavit, musíme se naučit uvolnit, relaxovat, dodržovat základní duševní hygienu nebo opět načerpat energii spánkem, kdy se psýché „vypne“ a přestane pozorovat – vydávat energii. Psýché získává novou energii samovolně, jen jí v tom nesmíme bránit.

Naše psýché je kvantová struktura, která může skokem měnit svůj kvantový stav. Nestačí k tomu jeden foton, ale celé prostředí plné fotonů o té správné energii. Psýché je pohltí, aby je opět vydala v menších kvantech při rozvinování – generování psychických obsahů.

Podle knihy: Nový pohled na lidskou duši a vědomí (tiskem 2016, verze pro čtečky)

Více se také dozvíte v knize: HRÖDINGER’S CAT AND A NEW VIEW OF THE WORLD (2022)

Psychická energie
Štítky:    

Napsat komentář