Psychická energie

K svému životu potřebujeme nejen fyzickou sílu našich svalů ale i duševní sílu. Intuitivně všichni dobře víme, oč se jedná, ale vysvětlit její podstatu není vůbec jednoduché. Je to jenom abstraktní pojem nebo má fyzickou podstatu?

V evropské tradici existuje pojem životní síla (vis vitalis). Ta odlišuje živé od neživého. Je to něco „navíc“, co oživuje fyzikální a chemické procesy a dává vzniknout organickému světu. Hinduisté a jogíni používají pojemprána – vitální síla nebo také kundaliní – hadí síla. Má se jednat o kosmickou energii, jejíž úroveň lze pomocí cvičení zvy­šovat, a tak dosáhnout vyšší formy vědomí. Ekvivalent této síly nazývají Číňané čchi a Japonci ki. Na jménu však tolik nezáleží.

Čchi je neviditelná síla, která dává tvar, oživuje a řídí živé bytosti. Má to být energie, která proudí všude a prostupuje celý svět. Čchi se neustále mění a má jinovou a jangovou formu, jež by se měly nacházet v harmonické rovnováze. Dojde-li k narušení toku čchi, člověk onemocní. Staří Číňané na této filosofii založili celý svůj systém léčení a dokonce i pravidla pro zdravé bydlení feng-šuej. V bojových uměních, jako je kung-fu, aikido či karate se cvičenci učí čchi (ki) koncentrovat a efektivně používat pro usměrnění své síly. Mistři bojových umění pak dokáží pomocí této energie provádět těžko uvěřitelné věci.

Psychická síla mimořádně nadaných jedinců má být schopna přenášet informace na velké vzdálenosti, pohybovat bez dotyku předměty nebo i vyvolat jevy podobné strašení (poltergeist). Pro vysvětlení těchto jevů neváhali dokonce někteří vědci navrhnout zavedení zvláštních částic (psychonů, mentionů) a interakcí, jejichž existenci se však nikdy nepodařilo dokázat.

Existuje tedy nějaká tajemná psychická energie? Možná řadu lidí zklamu, ale domnívám se, že ne. Tvrdím, že jevy fyzického i duševního charakteru mají stejnou podstatu. Není-li možno vytvořit model psýché na základě sil fyzice známých, pak duše nemůže existovat.

Domnívám se, že energie, která oživuje psýché a umožňuje, aby se v ní rozvinovaly obrazy, je energie elektromagnetická. Je to záření v široké oblasti spektra. Vnímáme přece vizuální obrazy, které vytvářejí fotony na naší sítnici. Naše tělo a mozek se úzkostlivě snaží udržet si teplotu cca 37 °C. Změní-li se vnitřní teplota našeho těla, jako první je tím ovlivněna naše mysl. Stačí 3 °C navíc a blouzníme, stačí 3 °C méně a ztrácíme vědomí.

Při podchlazení organismu ve studené vodě čas plyne jakoby zpomaleně a naopak při horečkách plyne čas zdánlivě rych­leji. Zvýšení tělesné teploty vede k zvýšení schopnosti rozvinovat v mysli subjektu psychické obsahy. Energie, která byla prve maximálně schopna rozvinout v mysli subjektu slovní pojem je náhle schopna rozvinout i jeho vizuální obsah.

Odkud tedy duše získává energii? Co pro to musí udělat? Zřejmě vůbec nic. Stačí, aby se nacházela ve vhodném prostředí se stabilní teplotou. Psýché energii, podobně jako atomy a molekuly, přirozeně přijímá a zase uvolňuje.

Naše mysl neustále produkuje, aniž si to uvědomuje, spoustu myšlenek, představ, pocitů a řadu dalších psychických obsahů. S každou myšlenkou a pocitem se váže malé nenulové množství energie, které musí naše mysl vydat. Produkujeme-li tedy velké množství negativních pocitů a myšlenek, odtéká z nás energie neefektivně jako voda z děravé nádoby. Nezbývá nám pak dost energie na hlubší tvůrčí myšlenky a vznešenější emoce.

Je velmi obtížné zastavit tok našich myšlenek – zvláště těch negativních. Naše mysl tak stále vydává energii a vyčerpává se. Abychom to byli schopni zastavit, musíme se naučit relaxovat, dodržovat základní duševní hygienu nebo opět načerpat energii spánkem, kdy se psýché „vypne“ a přestane vydávat energii. Psýché absorbuje novou energii samovolně.

Naše psýché je kvantová struktura, která může skokem měnit svůj kvantový stav. Nestačí k tomu jeden foton, ale celé prostředí plné fotonů o té správné energii. Psýché je pohltí, aby je opět vydala v menších kvantech při rozvinování – generování psychických obsahů. Tento jev by měl být v principu měřitelný za podmínky, že bychom ho dokázali odlišit od jiných teplotních změn odehrávajících se v našem organismu. Když usneme, naše tělesná teplota se sníží, ale asi by nebylo snadné dokázat, že část této energie si vzala psýché ke svému rozvinutí – přechodu do vyššího energetického stavu.

It's only fair to share...Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *