Slovo ψυχη (psýché – psyché) pochází z řečtiny a odpovídá českému slovu duše. V řecké mytologii bývá Psýché zpodobňována jako krásná dívka s motýlími křídly. Řecký výraz ψύχω (psycho) znamená vanout, dýchat. Psyché se tedy mytologicky vztahuje k dechu, který opouští v okamžiku smrti lidské tělo. Tento dech doprovází jedince celý život, dává mu život, mysl a vědomí. Podle Homéra, když psyché, jako motýl, opustí tělo s posledním výdechem umírajícího, získává samostatnou existenci.
Na mysl a vědomí se často pohlíží jako na témata pro vědu nevhodná. Proč? Protože je prý nelze objektivně zkoumat. Při své práci zkoumají fyzikové tajemství hmotného světa, ale fenomén psýché a vědomí z něho raději vyseparují. Hmotný svět lze zkoumat. Hmotné věci lze měřit, vážit či pozorovat. V existenci duchovního světa je ale prý možno pouze věřit nebo nevěřit. Já osobně se považuji za člověka, který věří ve smysl bytí. Věřím v jeden svět, v jedinou vše zahrnující zkoumatelkou a poznatelnou realitu. Existuje-li duchovní svět, musí být, dle mého názoru, zkoumatelky a také poznatelný.
Naše mysl existuje ve světě, o němž věda tvrdí, že se skládá výhradně z fyzikálních částic bez mysli a významu. Je proto otázkou, kde dochází k vzniku nové kvality, jíž naše mysl a vědomí bezesporu je. Kde se vzalo to, co nazýváme psýché? Nedokážu si představit, že naše vědomí a myšlení, je produktem nějakých elektrochemických reakcí ani, že ho lze simulovat výpočtem. Vy ano? Chápu vědomí spíše jako vlastnost, která musí být ve své latentní formě nějak svázána s fyzikální podstatou světa.
Zajímá mě, zda lze objektivně a racionálně, z hlediska pohledu moderní fyziky, podpořit myšlenku existence lidské psýché či ji vyvrátit. Kladu si otázku, zda můžeme mít svobodnou vůli, protože podle poznatků a tvrzení současné vědy to prý není možné. Skoro mám pocit, že je pro některé vědce a filosofy myšlenka, že nemáme svobodnou vůli přímo opojná. Jako by si libovali a ukájeli se v tom, že jsme jen loutky a hříčky přírody v jednom – trpící iluzí, že máme něco jako vědomí, svobodnou vůli a že naše existence má smysl.
Rád bych vám ukázal, že základem naší reality není náhodně existující svět neživé hmoty, který zcela náhodně dal vzniknout světu živé hmoty. Život není něco navíc, co může, ale nemusí existovat v našem vesmíru. Mysl není produktem uspořádání neživé hmoty, není důsledkem nějakých elektrochemických reakcí probíhajících mezi neurony v našem mozku. Vědomí není něco, co se zrodilo až v mozcích zvířat a lidí. Není to iluze související se způsobem našeho vnímání. Nelze ho simulovat výpočtem. Vědomí je něco, bez čeho by žádná realita, jak ji známe, nemohla existovat. Je to něco fyzikálního, na čem stojí tento svět.
Ve svém výkladu se nechci odvolávat na žádná náboženská dogmata, ale na poznatky moderní fyziky. Naopak propojením poznatků moderní fyziky a našich znalostí o lidské psýché chci zažitá dogmata bourat a to jak ta náboženská tak i ta tzv. vědecká.
Vědomí je fenomén, který se dá jen velmi obtížně postihnout z hlediska studia mozkové tkáně a neurální aktivity. Idea, že vědomí vzniká vzájemným působením molekul, vyžaduje notnou dávku materialistické víry. Pro mnoho vědců je vědomí pouze symbolem elektrochemických změn, k nimž dochází v našem mozku, a samo o sobě jeho činnost neovlivňuje.
Existuje-li lidská duše, existuje způsob, jak ji popsat a to nejen pomocí náboženských či psychologických pojmů. Nemusí to být něco nehmotného, abstraktního a existujícího mimo přírodní zákony, ale může to být něco, co odráží fyzikální realitu tak, jak ji dosud neznáme. Zkoumáním tajemství lidské psýché, možná pochopíme podstatu vesmíru, která nám dosud unikala. Podstatu, která dává existenci vesmíru i naší hlubší smysl a vzájemně je propojuje.
Více na toto téma se můžete dozvědět v mých knihách:
Nový pohled na lidskou duši a vědomí (2017)
SCHRÖDINGER’S CAT AND A NEW VIEW OF THE WORLD (2022)