Fyzika a Bůh

Fyzika je nám schopna říct hodně o principech, na nichž je naše existence založena. Chybí v ní však něco, co by nám řeklo, jak je možné, že jsme tady, že o tom dokážeme přemýšlet a že se můžeme svobodně rozhodovat. Co nám ale dokáže říct o Bohu, pokud existuje, na základě vlastností, které s ním spojujeme?

Bůh má být všemocný, vševědoucí, vševidoucí, všudypřítomný, nehmotný a existující mimo prostor a čas. Svět měl stvo­řit tzv. creatio ex nihilo (z ničeho). Je to vůbec možné?

1)   Je-li hmota zakřivením prázdného prostoru, Bůh nemůže být nehmotný, protože by prostě neexistoval.

2)   Svět je opravdu stvořen z ničeho – vznikl zakřivením prázdného prostoru. Jeho celková energie je nulová.

3)   Má-li vesmír holografický charakter, veškeré informace jsou obsaženy a dostupné v každé jeho části. V tomto smyslu lze chápat vševědoucnost Boha.

4)   V tomto smyslu je také Bůh obsažen v každé části prostoru a může se v ní projevit.

5)   Bůh nemůže být vševidoucí. Kdyby byl, vesmír by se nemohl vyvíjet. Viz „watch dog“ experiment.

6)   Naopak kdyby ve vesmíru nebyl nějakou formou obsažen princip pozorovatele, vesmír by existoval ve všech možných historiích a žádná „realita“ by neexistovala.

7)   Bůh nemůže existovat mimo prostor a čas, protože by nebyl s tímto světem nijak svázán. Relativistické plynutí času však umožňuje, aby pro pozorovatele svázaného s vhodnou vztažnou soustavou plynul čas velmi rychle či naopak velmi pomalu. V mysli takového pozorovatele by doba trvání celého vesmíru nemusela být delší než jedna sekunda a naše jedna sekunda by mohla být pro něj celou věčností.

8)   Bez principu pozorování by existovalo nekonečně mnoho možných realit – nekonečně mnoho vesmírů. Pokud je Bůh svázán s principem, který dokáže omezit počet možných realit, je všemocným tvůrcem všeho existujícího. Otázkou ovšem je, zda jednou vzniklá historie, ne­ome­zuje počet následných historií, které se z ní mohou vyvinout a tak sama neomezuje moc svého tvůrce.

9)   Ještě bychom mohli dodat, že princip tvoření a ničení je ve fyzice vyjádřen druhou větou termodynamiky – principem nárůstu entropie. Ten umožňuje vznik složitých struktur i jejich přirozenou destrukci.

10)  Je-li ale Bůh svázaný s vesmírem, je schopen přežít jeho kolaps či konec ve formě tepelné smrti?

It's only fair to share...Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *