Dítě a malování bytu

Přibližně v době, kdy dítě dovrší dva roky, přijdete na to, že je nezbytné váš byt znovu vymalovat. Tedy, abych byl přesnější, vaše žena pojme ten hloupý nápad, že vymalujete svůj byt. Prý už se nemůže dívat na praskliny v omítce, urousané zažloutlé stěny a malůvky dítěte na stěnách, které rozvíjejí jeho tvůrčí představivost. A to i přesto, že stará barva i omítka ještě nezačala opadávat a návštěvy k vám ještě neodmítají chodit.

Mužům v této situaci se dá poradit jediné – vzdorovat, vzdorovat a zase vzdorovat. Bohužel se to ale nedá vydržet věčně. Nakonec kapitulujete a vzdáte se části své dovolené ve prospěch malování. Pak musíte vystěhovat nábytek z místnosti, která se má malovat jako první. Náhle zjistíte, že máte zatraceně malý byt a že vaše věci prostě není kam vystěhovat. Některé skříně a srolovaný koberec budou muset zůstat překryty igelitovou folií v malované místnosti.

V době stěhování doporučuji manželku a dítě vystěhovat z bytu jako první. Dost na tom, že zašlápnete neopatrného kocoura. Když za pomoci svých blízkých přeměníte svůj byt v malou neobyvatelnou ponorku, můžete se soustředit na vlastní úkon malování. K tomu je nutno podotknout, že po pečlivém zvážení jste se vy nebo vaše manželka rozhodli, že byt vymalujete sami bez pomocí drahého malíře či hodných dědečků. Jednou se to přeci musíte naučit (pak už budete malovat vždy, když se manželce zachce).

Když jste se smířili s tím, že byt vymalujete sami a máte vše potřebné připraveno, musíte zabránit vstupu dítěte a manželky do malovaného pokoje. Dítěte proto, aby vám nepomáhalo a manželky proto, aby vám neradila a v nevhodných chvílích nekomentovala vaše přechodné neúspěchy. Pokud můžete zavřít za sebou dveře, je to skvělé. Pokud ne, doporučuji na zem položit umělého hada (nemáte-li živého), ten na chvíli odradí vaše dítě (živý i manželku). Pak nacákejte na zem u vchodu do místnosti trochu barvy – to odradí manželku.

Malování místnosti obvykle počíná stropem. Nepoužívejte přitom neověřený váleček. Tím to možná půjde rychleji, ale zaručuji vám, že přesně uprostřed stropu vám upadne po nátěru malý kus původní barvy (spolu s tou novou) a ač se to pokusíte zamaskovat štětcem sebelépe, vaše manželka to odhalí na první pohled. Pak nezbývá než seškrábat celý strop a začít znova. To už litujete, že jste si nevzali malíře. Při pohledu na hromadu seškrábané barvy na podlaze a uvážením ztraceného času, už vám nebude připadat tak drahý.

Po nanesení nové vrstvy barvy štětkou na strop, zjistíte, že vám barva praská na rozhraní stropu a stěn. Není divu, původní vrstva barvy na stropě je teď tenčí než na stěnách. V obavě, aby manželku nenapadlo nechat vás seškrábat i stěny, zahájíte rychle sanační práce. To už byste malíři rádi zaplatili třeba i zlatem. Po několika dalších kritických poznámkách manželky jste mu ochotni nabídnout i vaši milovanou polovičku, pokud by o ni projevil zájem.

Chybami se člověk učí a platí to i u mužů. Po druhé vrstvě barvy je váš strop jako nový. Ta trocha barvy na podlaze, oknech a záludně odkrytém nábytku vás už nemůže rozházet. Zbývá natřít stěny. „To už bude sranda,“ ujišťujete se, ale moc tomu nevěříte. Zítra ráno to projedete válečkem a bude. To ještě netušíte, kolik vrstev budete muset na stěny nanést, aby zmizely ty nepěkné šedé skvrny popouzející vaši manželku.

Zatímco bojujete do úmoru svých sil, aby váš strop a stěny byly dokonale bíle bez prasklin, šedých skvrn a pásů po válečku, vaše dítě se domnívá, že jste si našli novou skvělou hru, k níž ho nechcete pustit, přestože by vám tak rádo pomáhalo. Kdykoliv si nedáte pozor, dítě najde způsob jak překonat pozornost vaši i své matky a začne vám pomáhat s nátěrem tam, kde se vám to nejmíň hodí. Odměnou jsou mu vaše vděčné pohledy a krásně nabílené oblečení.

Nejhorším záškodníkem však může být vaše milé domácí zvíře. Takového slabomyslného kocoura nenapadne při pohledu na zaneřáděný pokoj po vašem malování nic lepšího než, že je to skvělé místo kam může začít chodit (nejlépe v noci) vykonávat svou potřebu. Pak můžete chodit a čichat, co to tam tak nelibě páchne, dokud do toho nešlápnete a nezískáte jistotu. Ani kocoura však nemůžete zabít (alespoň pokud se dívá manželka), a tak vám nezbývá než trpět.

Všechno zlé však jednou končí a i malování a úklid po malování jednoho dne skončí a vy opět usednete do svého oblíbeného křesla a pozorujete, jak vaše dítě připravuje byt pro brzké další malování. Proč se zlobit? Však už to umíte a příště to bude hračka, nebo ne?

It's only fair to share...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedIn

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *